Veřejné zakázky: ceny jsou nižší, ale …

Zatím poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od loňského dubna přinesla extrémně nízké ceny. Kvůli tomu ale klesá kvalita těchto zakázek, největší problém to může způsobit hlavně u stavebních prací. Zadavatelé veřejných zakázek, tedy státní úřady a samosprávy, si současnou praxi při zadávání veřejných zakázek většinou pochvalují. Zájemci o zakázku totiž často přichází s velmi nízkými cenami, což je zvlášť markantní u stavebních zakázek. Ty se nyní daří „vysoutěžit“ i za méně než polovinu projektované ceny zakázky. Hlavně politici ve vedení úřadů a samospráv si to pochvalují a z neznalosti to přičítají současnému znění zákona. Ten ale nikomu nenařizuje, aby hodnotil nabídky pouze podle ceny. „Problém nízkých cen je vyvolán objektivní situací na trhu, kde došlo ke zvýšení konkurenčního boje v souvislosti s ekonomickou krizí a se snižováním vládních výdajů. Není to nic specifického pro veřejné zakázky. Institut mimořádné nízké ceny (umožňující vyřadit nabídku kvůli výrazně nízké ceně) navíc v zákoně už je. Jde jen o to, že obtížně aplikuje,“ prohlásil před nedávnem náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Nováček. Letošní průzkum poradenské společnosti Otidea mezi více než 450 úředníky státních orgánů, krajů, měst a obcí zadávajících veřejné zakázky však odhalil, že se úředníci bojí sporů kvůli netransparentnosti výběrových řízení. Celých 80 % zadavatelů veřejných zakázek proto stále používá jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu. Ale současně je 90 % zadavatelů ze státní správy a samosprávy přesvědčeno, že přístup, kdy jim nadřízené orgány přikazují používat jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, ohrožuje kvalitu budoucího plnění zakázky. „Od úředníků víme, že hodnocení zakázek podle jediného kritéria nejnižší nabídkové ceny je možná jednodušší a rychlejší, ale rozhodně v konečném důsledku není levnější ani účinnější,“ tvrdí předseda společnosti Otidea Tomáš Langr.

Podle Asociace pro veřejné zakázky novela nesnížila ani administrativu. Potvrdilo jí to devět z deseti úředníků, kteří veřejné zakázky připravují a které asociace oslovila. Ani hlavní cíl, zvýšit transparentnost veřejných zakázek, novela podle úředníků nesplnila. Na 70 % z nich totiž tvrdí, že veřejné zakázky nejsou transparentnější než v době takzvaných losovaček, tedy před začátkem účinnosti novely zákona v dubnu loňského roku. Langr si proto myslí, že se praxe v podstatě nezměnila. „Změnil se zákon, ale praxe zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce,“ poznamenal.

Dosud platná novela zákona o veřejných zakázkách snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu a pro stavební práce limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 pak má podle této novely pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu – milion korun bez DPH. Senát však ve čtvrtek schválil takzvané zákonné opatření vlády, které změnil tak, že se limity od prvního ledna příštího roku vrací na původní úroveň, která platila před účinností stávající novely. To už kritizovala například Transparency International. Naopak ministr pro místní rozvoj František Lukl tvrdí, že zvýšení limitů přinese zjednodušení zadávání a výrazné snížení administrativní i personální náročnosti u veřejných zakázek. „To pomůže zejména menším obcím, které zcela logicky nemohou mít dostatečné zázemí pro náročný postup podle zákona, avšak při plném zachování zásady transparentnosti, otevřenosti a zákonnosti,“ reagoval Lukl, který do čela resortu přišel z postu starosty jihomoravského Kyjova. Od loňského dubna musí být také všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat i konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů.

VÍCE ZDE.